Socha svobody

Socha svobody a výlet lodí v dešti

Jak se říká, ne každý den jsou Vánoce, asi i proto nám během tří dnů v New Yorku svítilo slunce dohromady asi půl hodinu. Poprvé nás příjemně překvapilo, když jsme byli na vrcholu Rockefeller centra, což jsme okamžitě využili na pár fotek bez šálu, bundy a čepice. Podruhé slunce vyšlo právě v momentě, když jsme zmoknutí vystoupili z výletní lodi po prohlídce Sochy svobody. Asi nemusím říkat, že jsme plavbu odkládali neustále na pozdější termín, aby bylo co nejkrásnější počasí. Samozřejmě, že právě v momentě jak jsme na loď nastoupili, náznaky slunečních paprsků zmizely za husté mraky, začal foukat silný vítr a pršet. Někteří turisté raději během plavby ani nevycházeli ze zasklené části na dolním patře a dívali se jak se přibližuje Socha svobody mezi kapkami na skle, jiní civěli do papírového sáčku. My jsme si oblékli igelitové pláštěnky, zakryli fotoaparát rukávem, aby nezmokl a vzhůru na palubu. Bez ohledu na vánici, jsme se vysmátí fotili v pláštěnkách na malé lodičce, kterou každá trošku větší vlna pořádně kolébala. Mrakodrapy se schovali do mlhy, Socha svobody z dálky a v sychravém počasí nás velmi nenadchla, a tak jsme si řekli, že počasí se prostě ovlivnit nedá. O to více nás naštvalo, když nás ozářilo listopadové sluníčko pár vteřin poté, co jsme z lodi vystoupili.