Minnesota

Pokud se náhodou vyberete do státu Minnesota, ať už kvůli rodině, známým nebo kvůli oblíbenému hokejovému mužstvu Minnesota Wild, vyberte si raději nějaký teplejší měsíc, v zimě tu pořádně přituhne. Pro mě byl nejzajímavější zápas NHL, ve kterém Majo Gáborík nastoupil na první zápas po několika měsíčním zranění. Jelikož byl v ostatních dvou sezónách více zraněn než na ledě, hromadila se nejen kritika novinářů, ale i některých fanoušků. Pár sedadel pod námi seděl fanoušek v dresu s přeškrtnutým jménem černou hokejovou páskou atd.. Marián však okamžitě po návratu na hřiště všech přesvědčil gólem a asistencí, kdo je králem Minnesoty =)

NHL (zápas proti Calgary)
Určitě si však kromě stadionu a downtown města St. Paul podívejte i krásnou Minneapolis Sculpture Garden. Vyniká zejména tato nádherná, obrovská třešeň na lžičce.

Můj výlet do Minessoty se trošku zkomplikoval, protože mezitím západní pobřeží zasáhla sněhová kalamita a ve státech Washington a Oregon napadlo více než 50cm čerstvého sněhu během dvou dnů. Přestup v Denveru byl ještě jako tak v pořádku, až na 12-hodinové čekání na letišti, protože 90% letů bylo odvolaných a ostatní měli zpoždění. S 5 dolary v peněžence (za všechny peníze jsem si nakoupil suvenýry Minnesoty Wild) a téměř vybitým telefonem jsem čekal na další posun našeho odletu do Spokane. Jako zázrakem najednou v mikrofonu zazněla výzva, aby pasažéři čekající na let do Spokane a Miami přišli ke svým terminálem.

zasněžená auta



Dva a půlhodinový let byl jedním z nejdelších v mém životě. Sněhová bouře v kombinaci s menším letadlem určeným na vnitrostátní lety způsobily, že to natriasalo celou cestu jako na kolotoči. Přistávání bylo o to zajímavější, že při pohledu ven z okna nebylo vidět kvůli hustému sněžení ani konec křídla. Dodnes nechápu, jak pilot dokázal přistát v takovém počasí, ale pro mě se dobrodružství ještě nekončilo. Sestra mi totiž řekla, že může pro mě přijít nejdříve o 10 hodin. Téměř 2 dny na cestách, zpocený a unavený jsem právě zaslechl jako útlá asi 50-letá teta vyděšeně mluví do telefonu svému manželovi, že se bojí jít sama autem v takovém počasí. Řekl jsem si teď, nebo nikdy a poprosil jsem paní, jestli by mě nemohla vzít, že její přispěji na benzín. Celá natěšená řekla, že stačí, když jí pomůžu odhrabat auto. Takže nakonec jsem já získal odvoz, teta společnost a shodou okolností bývala jen pár ulic od mé sestry. Zasmál jsem se ještě nad ironií osudu, neboť 95% Američanů má obrovské auta (trucky), nepokládal jsem půl metru sněhu na cestě za až takový problém. Avšak ani ve snu mi nenapadlo, že právě tato teta miluje ekologii a právě ona má hybridní elektromobil Toyota Prius. Naštěstí se nám auto podařilo odhrabat, bez problémů nastartovalo a pomalu ale jistě jsme přišli domů. Rada do života: Pokud se vydáte na cestu v zimě autem, vezměte si s sebou vodu i nějaké jídlo a dobré oblečení, kdyby náhodou přišla sněhová kalamita, abyste někde nepomrzli.

zasněžený prius.